Vítám Vás...
na info stránkách - JaNo Kukučka...

dnes je 21.08.2017 svátek má Johana

aktuálně

Don´t you understand? No problem. Just one click bellow the text and you can choose the language of the website and a few seconds later you will see the translation in your chosen language.

NOVÉ!!! - Rychlá navigace
vyberte na co se chcete rychle podívat a stránky Vás tam přímo a bez dalšího zbytečného klikání přesunou.


NOVÉ!!! - Fota dle času
Nyní již nemusíte pátrat co nového pribylo ve fotobance. O vše se za Vás postará systém. Stačí kliknout na NEJNOVĚJŠÍ FOTA a můžete se posouvat časem...

Zaregistrujte se na server
Upravte si existující profil
Upravte si nastavení odběrů

Novinka - cestopis Lotyšsko!!!

Vítejte na stránkách Jána Kukučky...

Jsem rád, že Vaše kroky zamířily právě sem. Pokud se ptáte jestli JE TO ON? Tak pokud hledáte někoho z městečka Stará Turá na Slovensku nebo z Brna v ČR, tak je to on ;) V případě, že jste se sem dostal(a)za fotkama, přeji snáď příjemné pokoukání v sekci Fotobanka, případně se teším na setkání s Váma při focení. Setkat se můžeme, ale jen pokud někde právě necestuji (a nefotím). Kde jsem byl a jak to tam vypadá slovem i obrazem naleznete v sekci Cestování. Kromě již popsaných věcí Vám můžu i poradit. Například jak jednoduše vytvořít obdobní stránky...a podstatně víc věcí z oblasti IT,reklamy a marketingu...sekce Poradenství.



Foto - Už jsem v chomoutu...

Jaké bude počasí?


Anketa

Proč jsi přišel na www.kukucka.cz

Fotografování
1 57
Cestování
2 39
Blog
3 1
Jen tak se mrknout na kamarádovy stránky
4 24
Nevím, najednou jsem tady
5 34
Počet hlasujících: 155 

Tatry a špatné počasí? Odpovědí je Belianska jaskyňa.


20.11.2010
pošli na vybrali.sme.sk

Co dělat, když je v Tatrách špatné počasí a není možné vyrazit na túru? Co tak navštívit Belianskou jeskyni, jedinou veřejnosti zpřístupněnou jeskyni ve Vysokých Tatrách. Konkrétně se do jeskyně přichází z obce Tatranská Kotlina ve východní části Belianskych Tater. Od parkoviště se musí vyšlapat asi 1 km do kopce s převýšením 122 metrů. Jeskyně se totiž nachází na Kobylím vrchu ve výši 890 m a výstup trvá asi 25 minut, proto je potřeba naplánovat příchod na parkoviště dostatečně brzo, aby bylo možné stihnout vstupy do jeskyně (v září a říjnu každou hodinu a půl kromě pondělí).


Zobrazit místo Belianske Tatry na větší mapě


Časy prohlídek se dají zjistit na stránkách Správy slovenských jaskýň: (http://www.ssj.sk/jaskyne/spristupnene/belianska/vstupny-poriadok/).

Cesta do jeskyně je naučným chodníkem s 6 panely: ochrana tatranské přírody, geologické a geomorfologické poměry Belianskych Tater, lesní společenstva, rostlinstvo, živočišstvo, Belianska jaskyňa. Popisky jsou ve slovenštině a němčině. Chodník byl otevřený v roce 1996. 150 metrů před koncem trasy je stánek se suvenýry a malým občerstvením, kde je možné koupit si turistickou známku.

      


Vstupenky se kupují nahoře u vstupu do jeskyně, kde jsou i lavičky na čekání s přístřeškem. Ceny platné od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010 jsou 7 eur dospělí, 6 eur studenti, 3,5 eur děti a focení 10 eur. Pro skupiny cizinců je možné pouštět v jeskyni výklad v cizím jazyce (například polsky, anglicky…). V jeskyni je celoročně teplota mezi 5 - 6,3˚C. Pravidelné měření teploty kvůli omezení počtu návštěvníků (jako v Punkevní jeskyni) se podle průvodce nedělá. Teplota se měří jen, když se sčítají a pozorují netopýři. Těch tady zjistili 7 druhů – hlavně netopýr obyčejný a netopýr vousatý.

A proč jeskyni navštívit? Jeskyně je dlouhá 3,8 km s výškovým rozdílem 168 metrů – zpřístupněných je 1,37 km s převýšením 112 m a s 866 schody. Už z čísel se dá vydedukovat, že nepůjde o nudnou procházku, a že to není nic pro slabé nátury a klaustrofobiky. Relativní vlhkost vzduchu je 90 - 97%, proto se jeskyně využívá i pro ozdravné speleoklimatické pobyty (léčba v jeskyních). Teplota vody je 5,2 ˚C.

Současný vchod do jeskyně je mladšího data – původně se do jeskyně vstupovalo komínem nad dnešním vchodem, který se nachází na konci vstupní chodby. Na objevném komíně jsou i podpisy zlatokopů z 18. století, pak zůstala jeskyně téměř jedno století utajená. V roce 1826 se Laurenc Gulden a zlatokop Fábry dostali do objevného komína, ale nepokračovali dál, proto se za objevitelé jeskyně považují až horští vůdci Johan Britz a Julius Husz. Ti pronikli do jeskyně v roce 1881 a jeskyně byla rok poté za velkých těžkostí zpřístupněna veřejnosti a v roce 1896 byla dokonce elektricky osvětlená.

        


Protože se jeskyně nachází ve vysokohorských podmínkách, má určitá specifika, související s jejím vývojem. Geologické podloží Belianskych Tater tvoří vápence a dolomity. Prosakující vody s oxidem uhličitým pomalu rozpouštěly vápenec na vrstevných plochách a po puklinách. Některé vápencové desky postupně popadaly a původně úzké prostory se rozšiřovaly do domů a síní. Tyto podzemní prostory byly hlavně na jaře zaplavovány velkou masou vody z tajícího sněhu a ledu. Voda splavila z povrchu hlínu a ucpala skalní úžiny, a tak došlo ke vzdutí vod až do výše 27 metrů. Tento vodní sloup tlakem rozpouštěl intenzivně stěny a stropy jeskyně, čímž došlo k vytvoření kotlovitých vyhloubenin a různých oválních tvarů. Proto jeskyně má výzdobu odlišnou například od jeskyní Moravského krasu.

Typické jsou sintrové vodopády, jezírka, pagodovité stalagmity, propasti (např. 26-metrové Čertovo hrdlo, Peklo), komíny a zmiňované kotlovité vyhloubeniny (např. Dlouhá chodba, Rourovitý dóm). Sinter je bělavá hornina chemogenního původu, která vzniká vysrážením uhličitanu vápenatého z roztoků obsahujících rozpuštěný vápenec. K jeho tvorbě dochází na stropech, stěnách a podlahách jeskyň při vypařování vody. Na dně Zlatého jezírka se v jeskyni nacházejí tzv. pyzolity. Jsou to karfiolovité výrostky sintra, které se vysrážely pod vodou. Voda s uhličitanem vápenatým zase tvoří v ovzduší jeskyně aerosol, který působí pozitivně na dýchací cesty.

        


Ve Zbojnické komoře (pojmenována podle stalagnátu ve tvaru Jánošíka) je kromě Zlatého jezírka stalaktit „Svokrin jazyk“ (Jazyk tchýně), který ještě pořád roste. Kdo se ho prý dotkne, bude pořád pomlouvat…

Trasa vede k nejvyššímu zpřístupněnému bodu jeskyně ve výši 1002 metrů a pak se už převážně klesá. Působivý je Dóm velkých vodopádů. Vodopád měří 56 metrů. Kdysi museli vedle něj návštěvníci sestupovat po dřevěných schodech a podepisovat revers, že tam jdou na svou vlastní zodpovědnost. Teď je přístup zjednodušený spojovací chodbou. Prohlídka končí v Hudební síni s výbornou akustikou, kde se ke stému výročí objevení jeskyně konal orgánový koncert.

Zdroje:
1. Ing. Bachleda Jozef: Belianska jaskyňa – sprievodné slovo (upravené 25. 10. 2007)
2. http://www.ssj.sk/jaskyne/spristupnene/belianska
3. Wikipedie (pro definici Sintru)
4. Správa slovenských jaskýň: The Belianska Cave (a guide to cave)

Autor: Soňa Kukučková

Bookmark and Share



KomentářeČlánek zatím nebyl komentován

Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář. Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte.

Poslední aktualizace 18.03.2015 09:56:00 stránky tvořeny pomocí systému WPublisher (C)1999-2017 Všechna práva vyhrazena.