Vítám Vás...
na info stránkách - JaNo Kukučka...

dnes je 28.04.2017 svátek má Vlastislav

aktuálně

Don´t you understand? No problem. Just one click bellow the text and you can choose the language of the website and a few seconds later you will see the translation in your chosen language.

NOVÉ!!! - Rychlá navigace
vyberte na co se chcete rychle podívat a stránky Vás tam přímo a bez dalšího zbytečného klikání přesunou.


NOVÉ!!! - Fota dle času
Nyní již nemusíte pátrat co nového pribylo ve fotobance. O vše se za Vás postará systém. Stačí kliknout na NEJNOVĚJŠÍ FOTA a můžete se posouvat časem...

Zaregistrujte se na server
Upravte si existující profil
Upravte si nastavení odběrů

Novinka - cestopis Lotyšsko!!!

Vítejte na stránkách Jána Kukučky...

Jsem rád, že Vaše kroky zamířily právě sem. Pokud se ptáte jestli JE TO ON? Tak pokud hledáte někoho z městečka Stará Turá na Slovensku nebo z Brna v ČR, tak je to on ;) V případě, že jste se sem dostal(a)za fotkama, přeji snáď příjemné pokoukání v sekci Fotobanka, případně se teším na setkání s Váma při focení. Setkat se můžeme, ale jen pokud někde právě necestuji (a nefotím). Kde jsem byl a jak to tam vypadá slovem i obrazem naleznete v sekci Cestování. Kromě již popsaných věcí Vám můžu i poradit. Například jak jednoduše vytvořít obdobní stránky...a podstatně víc věcí z oblasti IT,reklamy a marketingu...sekce Poradenství.



Foto - Už jsem v chomoutu...

Jaké bude počasí?


Anketa

Proč jsi přišel na www.kukucka.cz

Fotografování
1 57
Cestování
2 38
Blog
3 1
Jen tak se mrknout na kamarádovy stránky
4 24
Nevím, najednou jsem tady
5 34
Počet hlasujících: 154 

Jídlo a pití v Estonsku


28.01.2012
Bookmark and Share pošli na vybrali.sme.sk

Vše co se chcete i nechcete dovědět o jídle a pití v Estonsku.... Probereme hlavně piva, ale dáme i tip na to kde se v Tallinnu najíst estonských specialit za rozumnou cenu, kde posedět ve stylové kavárně a mnoho dalších užitečných rad a informací.



ČOKOLÁDOVNA Kalev

Historie

Historie podniku Kalev (v současnosti AS Kalev Čokoládovna) sahá až do roku 1806, kdy si Lorenz Caviezel otevřel cukrářství v ulici Pikk v Tallinnu v místě, kde je teď stále fungující kavárna Maiasmokk (Jedlík) a Kalev - Muzeum marcipánu.

V roce 1864 kupuje toto cukrářství Georg Stude, který se stal prvním známým výrobcem čokolády a marcipánu v Estonsku. Dokonce dodával cukroví i členům ruské carské rodiny. V roce 1921 byla založena čokoládovna a výrobna cukroví Kawe, vyvážející své výrobky například do Ameriky, Velké Británie, Indie, Číny, Maroka a Tuniska. Dalšími většími výrobci cukroví byli Ginovker (od roku 1906), Brandmann (1901) a Klausson (1920). Tito výrobci dohromady s podnikem Kawe zaměstnávali 75% estonských cukrářských pracovníku.

Proces znárodňování a slučování se od roku 1940 nevyhnul ani tomuto odvětví. Byla založena nová továrna Karamell sweet factory, jejíž součástí se stalo i cukrářství Georga Studa. Jenom v části provozu v ulici Pikk zůstala výroba zákusků a dezertů. Zanedlouho fúzoval větší počet dalších malých cukrářů a menších výroben do nově založeného podniku Karamell.

V roce 1948 byla čokoládovna a výrobna cukroví Kawe přejmenována z politických důvodů na Kalev – někdo řekl tehdejšímu ministrovi, že je název odvozen od iniciál původních majitelů, což samozřejmě nebylo v souladu se socialistickými zájmy. Rychle byla zorganizována soutěž o správné jméno, kde byly dva návrhy – kromě Kalevu ještě Punane Kompu (Rudé lízátko). Kalev je jméno podle estonského národního eposu „Kalevipoeg“.

V roce 1957 byly nové provozovny Kalevu dokončeny na ulici Pärnu a o rok později se sloučily s Karamellem. V roce 1962 bylo slučování a likvidace cukrářských firem zakončeno vznikem jediného podniku Cukrářské továrny Kalev. V rukách státu zůstal Kalev až do roku 1995, kdy byl zprivatizován a o rok později vstoupil na Tallinskou burzu. Od roku 2003 se přesunul z Tallinnu do výrobního komplexu v Harjumaa.

Výrobky

Čokoládové tyčinky, tabulkové čokolády (například s hruškou a oreganem, s pomerančem a zeleným čajem, tmavá čokoláda) Sladkosti – karamelky, dražé, želé bonbóny, marcipán, keksy (s kávovou, karamelovou, tiramisu příchutí) Žvýkačky

Zdroj: www.kalev.eu

Muzeum marcipánu a kavárna Maiasmokk v ulici Pikk

Kavárna Maiasmokk (Jedlík) v ulici Pikk má krásnou atmosféru, je celá ve dřevě, se zrcadly a s ornamentálním stropem. Personál u pultu byl velmi milý, ceny nejsou kupodivu na centrum Tallinnu vůbec vysoké. My jsme vyzkoušeli kávu (výborné latté i espreso), dva zákusky (ovocný a čokoládový) a čokoládové bonbóny s náplní, které si můžete jednotlivě vybrat u pokladny. Čokoláda byla poctivá, s vysokým procentem kakaa, zákusky lehčí a méně sladké a krémové než u nás. Pohlazení na duši…. Jednu čokoládu s hruškovou příchutí a oreganem jsme si koupili sebou.

Muzeum marcipánu (spíš muzejní místnost) je hned vedle kavárny. Poznáte ho podle nápisu Kalev a vstup je zdarma. Věnuje se historii marcipánu – jak se stal z původního medikamentu pochutinou. Expozice má kolem 180 figurek z marcipánu a víc než 100 let staré formy na marcipán, které se ještě používají. Dále je možné obdivovat malování marcipánem – někdy tu můžete potkat i umělce, malující marcipánem dle přání návštěvníků. Stálá výstava je věnována Georgi Studovi, který začal s výrobou marcipánu v Estonsku. V muzeu je možné zakoupit marcipánové výrobky a čokolády společnosti Kalev (i proto je vstup zdarma). V budoucnosti se plánuje otevření většího muzea.

Vana Tallinn

Vana Tallinn je tmavý, sladký, kořeněný likér s vanilkovou až mírně rumovou příchutí. Mezi jeho ingredience patří citrusové esence, skořice, vanilka a rum. Likér je vyráběný estonskou lihovarnickou společností Liviko (založeno v roce 1898). Kromě klasiky se 40, 45 a 50 procenty se vyrábí ještě 16-procentní smetanový likér (Vana Tallinn Kooreliköör) i v čokoládové verzi. Používá se i se zmrzlinou.

Název znamená estonsky starý Tallinn. Výrobce doporučuje jeho konzumaci bez dalších přísad se šálkem kávy nebo s ledem. Používá se i jako přísada do koktejlů – recepty můžete najít na stránkách výrobce. Například:
  • Kladivo - 3 cl Vana Tallinn, 4 cl skotské whisky;
  • Tickle- tickle (překlad asi „šimri-šimri“) – 2 cl Vana Tallinn a šampaňské/sekt;
  • Cream Dream - 2 cl Vana Tallinn cream, 1cl Vana Tallinn, 2 cl jahodový likér;
  • Vana Tallinn on fire - 2 cl Vana Tallinn, 2 cl Vana Tallinn cream;
  • Mojito Vana Tallinn - 4 cl Vana Tallinn, půl limetky, 8 mátových listů, 1 kostka tmavého cukru, soda…

    Vyzkoušeli jsme čistý Vana Tallinn a protože nám moc chutnal, tak jsme si koupili domů flašku. Nejlepší je čistý s ledem.

    Saare Dzinn

    Saare Dzinn je druh ginu (40% alkoholu), uznávaný jako žaludeční likér, z ostrovu Saaremaa.

        


    Vína

    V Estonsku se vzhledem ke klimatu moc vína nevyrábí. Známější jsou jen vína z Põltsamaa, ale to jsou sladší ovocná vína. Ochutnávka vín v Põltsamaa je jednou z  turistických atrakcí asi 7-tisícového historického městečka.

    Klarett
    Klarett je v němčině původní název pro kořeněné víno s cukrem. Později se název nesměl používat, aby se nezaměňoval s vínem Clairet z oblasti Bordeaux ve Francii. V Estonsku se název používá pro víno dle receptu starého tallinnského lékárníka (z Radniční lékárny). Na internetu je uvedeno, že se v této lékárně prodává dodnes v hliněné nádobě za asi 22 dolarů. V Radniční lékárně jsme se neptali, ale asi to tak nějak bude. O Klarettu se píše i ve středověkém románu estonského spisovatele Jaana Krosse „Život Baltazara Rüssova“

    PIVA
    Zajímavostí je pivo typu baltský porter, které je odvozené od neméně slavného anglického piva Russian Imperiál stout. Stout se vařil od 18. století v Anglii na export do Pobaltí a Ruské Říše. Kvůli trvanlivosti pro dlouhou přepravu se vyznačoval silným chmelením a vysokým obsahem alkoholu. První pivovar v Estonsku, kde se baltský porter vařil, byl A.le Coq.

    Saku

    Největším estonským pivovarem je Saku Õlletehas momentálně se sídlem v Tallinnu. Jinak pochází ze Saku (německy Sack) – městečko jižně od Tallinnu. Pivovar založil německý hrabě Kal Friedrich Rehbinder v roce 1820. Úspěšnější byl až ve vlastnictví rodiny Baggových od roku 1849. V roce 1876 Valerian Baggo postavil novou výrobnu piva, která využívala na pohon strojů páru. Pivo Saku se dostalo do povědomí Estonců i díky úspěchu na Velké zemědělské výstavě v Tallinnu (v Kadriorgu) v roce 1875, kde mělo vlastní stánek s vyhrávající dechovkou. Rozšíření napomohla i přeprava piva do Tallinnu po úzkokolejce od roku 1899. Ve stejném roce vznikla akciová společnost Saku Õlletehas – vlastníky byla celá finanční oligarchie na čele s bankéřem G. Scheelem a lihovarníkem Rosenem. Pozice Saku na trhu se zlepšila po uzavření pivovaru Revalia, jeho největšího konkurenta, a tím se stává v podstatě jediným pivovarem v Tallinu a v oblasti Harju.

    První světová válka znamenala pro pivovary konec produkce až do roku 1920. Další rána přišla v roce 1940 v podobě okupace Estonska – všechny estonské pivovary byly následně znárodněny. Výroba v Saku pokračovala i v tomto období a v roce 1976 se společnost stala experimentálním pivovarem, což jí přineslo výhody ve formě vyšších investic v porovnání s ostatními pivovary v zemi.

    V roce 1991 se pivovar stal součástí Baltic Beverages Holding (BBH), v roce 1998 se akcie pivovaru dostali na Tallinskou burzu. Od roku 2008 je 100%-ním vlastníkem skupina Carlsberg. Člověk se při této vlastnické struktuře nemůže ubránit pomyšlení na hrozbu europiva. Zatím je pivo celkem dobré (viz test).

    Piva:
  • Saku Originaal, Saku Tume (Tmavé) , Hele (Světlé), Kuld (Gold) od roku 2005, Taurus, Porter;
  • Saku on Ice – od roku 1999, míň alkoholu;
  • Presidendi Pilsner, Presidendi 10, Presidendi 8 (jako první baleny do PET lahví v roce 2003) http://www.saku.ee/english.php
    Test:
  • Saku Kuld – sladší a plné chuti, méně vodové jako litevské pivo, ale ne české hořkosti (jedno z nejlepších estonských piv)
  • Saku Porter – (7%) kdo pil „kávového“ Murphyho v Irsku, tak si to může představit (prostě porter). Kdo ne, tak je to těžší černé pivo chuti kávy. Toto pivo je víc hořké s výraznou chutí sladu. Je tedy zajímavé a chutné, ale hodně jiné.
  • Saku Valge – (5%) silně kvasnicové, lahodné, nefiltrované
  • Saku Tume (6,7%) tmavé, dobré spíš výborné černé pivo

    A.Le Coq

    Pivovar se sídlem v Tartu patří společnosti Olvi, která vlastní ještě pivovary Cesu (v Cesis, Lotyšsko), Ragutis (Litva) a Lidskoe Pivo (Bělorusko). Cesu jsme zkoušeli na našich cestách po Lotyšsku, dokonce jsme navštívili i expozici o historii pivovaru na hradě Cesis. Pivo bylo chutné. Více najdete v sekci Lotyšsko.

    Historie A.Le Coq v Tartu
    Začátkem 19. století bylo v Tartu otevřených více malých soukromých pivovarů. Mezi nimi byl i pivovar Bertholda Joachima Hesse (1800), dědečka nositele Nobelovy ceny za literaturu Hermana Hesse. V roce 1829 pivovar jeho vdova prodala Alexandrovi Diedrichovi Mussovi a začátkem 20. století společnost fúzovala se společností Tivoli Julia Moritze Friedricha. Další větší pivovar, který se pak stal součástí Tivoli byl pivovar J.R. Schramma (1826). Od roku 1913 pivovar změnil majitele a začal fungovat jako ruská pobočka společnosti Public Limited Company A. Le Coq Ltd., belgického obchodníka Alberta le Coq (1912).

    Před první světovou válkou byla v pivovaru založena nová divize na výrobu černého piva (stoutu) a byla vedená sládkem z Anglie. Po válce do roku 1933 byl pivovar A. le Coq domluven s pivovarem Saku na sférách svého odbytu - A. le Coq měl jih Estonska a Saku sever.

    Po roce 1941 a ztrátě estonské nezávislosti byl pivovar znárodněn a přejmenován na Tartu Õlletehas. Posledním ředitelem před znárodněním A. le Coq byl Angličan J. H. Sillem a sládkem byl Němec H. Dietz. Za druhé světové války pivovar vyráběl 80% piva pro potřeby německé armády.

    Anglická vláda odškodnila anglické vlastníky pivovaru až v roce 1969, kdy prodala zlaté rezervy Estonska, které byly zmraženy v Bank of England. V 80. letech sovětská vláda zaplatila potomkům finanční kompenzaci za to, že se vzdali práv na značku.

    Od roku 2009 pivovar opětovně zavádí tradiční A. Le Coq Kvass – s názvem Kali. Testovali jsme v Tallinu v obchodním centru Norde Hyper Rimi u přístavu v restauraci Kikka Korts.

    V areálu pivovaru se od roku 2003 nachází muzeum a v ceně vstupenky je kromě muzea i exkurze do provozu a degustace.

    Pivovar kromě piva a kvasu vyrábí v současnosti různě ochucené cidery, limonády a minerální vody.

    Piva: A.Le Coq Premium, Premium Extra, Tõmmu Hiid, Pilsner, Imperial, Alexander, Red Imperial, Double Bock, Porter, English Ale

    Test:
  • Alexander (5,2%) – světlý ležák, voní po sladu, ale chuť je evropská, blíží se europivům, i když píšou „traditional estonian lager“. Na etiketě je typická věž sladovny s cimbuřím.
  • A.Le Coq Porter (6,5%) - na to, že to má být těžké a silné černé pivo, tak je to řídká hořká tekutina bez osobnosti http://www.alecoq.ee/eng/

    Viru Õlu

    Pivovar vznikl za socialismu jako družstvo v roce 1975 ve vesničce Haljala na okraji NP Laahemaa. První značka piva bylo Žiguli, které se vyrábí s původní nálepkou dodnes jako retro edice. Další piva do roku 1988 byly Žiguli Special, Riia (Riga), Moskva a Kuldne Oder (Zlatý Ječmen). Od roku 1990 začala výroba tmavého piva. V roce 1992 začal pivovar vyrábět tmavé vánoční pivo Jõulumees (Santa Claus).

    Další piva: Wiru Export, Wiru Palme a Toolse (jméno dostaly podle panských sídel v Palmse a Toolse v NP Laahemaa na etiketě), Sauna Beer (kvůli nižšímu obsahu alkoholu 4,8%, osvěží po sauně), Bear Beer, (pod dánskou licencí Harboes Bryggeri s různým obsahem alkoholu), Frederik Pilsner (podobně retro, stále nejvíc populární v oblasti Virumaa). Specialitou je pivo Wiru Kadakaolu (5%), které je zvláštní tím, že se do něj přidává jalovec (estonsky kadaka). Toto pivo vyhrálo ocenění nejlepší alkoholický výrobek Estonska v roce 2009.

    Pivovar vyrábí speciální pivo pro hospodu Hell Hunt v Tallinnu s názvem Hell Hunt Helle. V současnosti je trojkou na trhu za dvěma dominantními hráči Saku a A.le Coq. www.wiru.ee

    Pivovar Saaremaa

    Pivovar Saaremaa Õlletehas byl v 90.letech prodán A.Le Coq. Krátce poté byla jeho činnost na ostrově ukončena a výroba některých piv se přesunula do Tartu. Piva: Saaremaa Tuulik (tuulik znamená větrný mlýn a nachází se na etiketě), vyráběný dodnes firmou A.Le Coq . Další pivo je Saarema Tume.

    Test:
  • Saarema Tume (6,5%) – něco jako řezané pivo, ani hutně černé, ani světlé, ale příjemné. Zdejší ho mají rádi.

    Pivovar Puls

    Původně Puls původně sídlil v Pärnu, ale v roce 2008 byl zavřený a jeho piva začal vyrábět pivovar Viru. V Pulsu se vyrábělo pivo pro tallinskou restauraci Peppersack.

    Test:
  • Puls Extra lager (5%) ok, pivo eurotypu, nic speciálního, ale ani mínus, na obyčejné popíjení dobré.

    Pivovar v Karsi
    Starý pivovar v Karsi vyráběl pivo od roku 1795. Moderní výrobna byla postavena v 70. letech 20. století. V roce 2002 byl pivovar zavřený, ale od roku 2009 vyrábí pivo znovu. Chtěl by navázat na tradice a tradiční výrobu piva a doufá, že se mu to podaří i v silné konkurenci.

    Piva: Hele, Tume, Nui, Eripruul (4,7%), Folk (4,4%), Ordumeister, Vaadiõlu.

    Nigula Õlu

    Pivovar už neexistuje, skončil kolem roku 2006. Vznikl v roce 1977 a vyráběl například piva WBG Pilsner, WBG Premium, WBG Swing, Hele Laks, Kova Laks, Haista Vänge.

    Sillamäe Õlletehas

    Pivovar se nachází ve městečku Sillamäe blízko Narvy. Jejich nejznámější pivo je München Beer.

    Beer House

    Tato hospoda s vlastní výrobou piva byla otevřena v roce 2002 v centru Tallinnu. Velká pivnice je zařízena ve stylu rakouské hospody, obsluhují krojované servírky, ale zároveň si člověk připlatí stoprocentně dražšími pivy. Na jedné straně je to atrakce pro turisty, na druhé straně mají velký výběr vlastních i netradičních piv: Pilsner Gold, Märzen Speziel, Dunkles Extra, Helles Light, BH Premium, Vana Viini Pilsner a Medovar Honey. Aktuální nabídku najdete
    http://www.beerhouse.ee/

    VODKA

    Viru Valge je název místní vodky. Výrobce je stejný jako u Vana Tallinu - společnost Liviko. Vodka se vyrábí ve verzích s 38%, 40% a dokonce i 80%. Ochucené vodky jsou jen 38%.
    http://www.viruvalge.ee/web/eng/

    NAVŠTÍVENÉ RESTAURACE

    Pizzerie Basiilik ve čtvrti Rottermanni
    Pizzerie je v moderní a architektonicky zajímavé části Rottermanni. Má venkovní terasu, je zařízena moderně, ale její nevýhodou je poloha nad kinosálem, takže v případě, že je promítaný film akčnější, je cítit dunění a zvláštní vibrace. Obsluha byla příjemná a mladší, proto jsme si objednávali anglicky. Výběr jídel byl spíš typický pro pizzerii, nenašli jsme žádné typické estonské jídlo, které by nás podle názvu zaujalo. Problémem byl i lístek pouze v estonštině. Pizza byla dobrá, ale bylo dost těžké objektivně posuzovat, protože jsme dlouho nemohli najít restauraci a hlad byl velký. Ceny byly vyšší než v ČR, ale ve srovnání s centrem to bylo určitě lepší.
    www.basiilik.ee

    Pizzerii bychom si normálně nevybrali, ale nepředpokládali jsme, že téměř všechny restaurace v centru Tallinnu budou v neděli večer zavírat kolem 16-18 hodiny. I na otvíračkách je vidět, že když odplují Finové trajektem do Helsinek, centrum se vylidní…

    Restaurace Kikka Korts v nákupním centru Norde Hyper Rimi
    Restauraci, nebo spíš jídelnu (trochu připomínající Lido v Lotyšsku) jsme našli úplně náhodou při nákupu potravin v menším nákupním centru u přístavu. Zařízení bylo celé dřevěné s bufetem s popisky v estonštině, ale byla tam milá obsluha, která si ráda pokonverzovala rusky (starší ročníky), nebo anglicky (ti mladší). Na pití byl kromě piva a dalších klasik na výběr vynikající kefír a kvas (estonsky kali) od A.le Coq. Jako hlavní jídlo jsme si zvolili zelňačku (hapukapsasupp), kuře (kana), pečený brambor (ahjukartul), vepřové maso (sealiha) se smetanovou omáčkou (koorekaste).

    A hlavně tam byly moc dobré dezerty (kook – dort) a zákusky (například Kikka Tiramisu).
    Od 18:30 měli 15-procentní slevu na jídlo (happy buffee).
    http://www.kikka.ee/

       


    Restaurace v centru Tallinu
    V centru Tallinnu jsme nakonec nenavštívili žádnou restauraci, jen výbornou kavárnu Maiasmokk vedle Muzea marcipánu Kalev. Na Radničním náměstí nás odpuzovali naháněči a přílišná podobnost s komerční atmosférou v centru Prahy.

    Jinak je tady restaurací hodně – z pro turisty „tradičně“ estonských jsou nejznámější Olde Hansa a Peppersack v středověkých domech obchodníků. Jsou tady ale i restaurace ruské, ukrajinské, africká, indická, kavkazské… Pro ty, co chtějí zažít domáčtější atmosféru bez turistů, nebo nepatří k více majetným, doporučujeme se restauracím v centru vyhnout. Je sice možné, že tam dobrá a levnější restaurace je, ale nám se jí najít nepodařilo, a to jsme se první dny celkem snažili. A hlavně nezapomeňte, že v neděli se v centru zavírá někde i kolem 16 hodiny.

    Za korekce DĚKUJEME Hance Němčákovic ;)

    pošli na vybrali.sme.sk


  • KomentářeČlánek zatím nebyl komentován

    Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář. Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte.

    Poslední aktualizace 18.03.2015 09:56:00 stránky tvořeny pomocí systému WPublisher (C)1999-2017 Všechna práva vyhrazena.